Uplynulou sobotu se koblovští hráči vydali na dalekou cestu až do středočeského historického města na Finálový den ČKS. Cíl byl jasný: dovést si z korfbalisty proslulé kutnohorské haly Klimeška co nejvíce medailí. To, kolik jsme si dovezli medailí z velkolepého finále, měli v rukou jen a pouze nejmladší členové výpravy.
Rázný hvizd extraligového rozhodčího Pavla Minarčíka, jehož kolegou byl kolínský Zdeněk Milichovský, se odstartovalo beskydské prvoligové derby o cenný bronz. Prvním střelcem zápasu se stal rozpětím kralující Slezák, který hned po prvních 6 sekundách turnaje šlápl na pedál ostravské formuli. Na střeleckou sérii obratem navázala svým únikem Olšarová, která se stala naší nejlepší střelkyní v základní části soutěže. Netrvalo ale dlouho a misky vah se začaly dostávat do roviny, kdy naše obranná jednotka dělala penalty hodné hrubky ve prospěch kozlovického týmu. Velké chyby byly přísně trestány modrými rivaly.
Po nešťastné 1. čtvrtině (4:8), měla mladá generace ještě hodně práce před sebou. I přes mnohem vyrovnanější výkon v druhé půli půle se nedařilo koblovskému týmu obrátit skóre ve svůj prospěch. Náskok soupeře se chvílemi zdál být nestažitelný, když v jednu chvíli slezskoostravští prohrávali o celých 6 košů. Neustále chyby v obraně se nemilosrdně zarývaly jak do zápisového papíru, tak do mysli hráčů a trojice trenérů Tomáše Háka, Emy Sakalíkové a Matyáše Mazoura, jež věděli, že musí zakročit (8:13).
Poločasová pauza byla trenéry maximálně využita k taktické instruktáži svěřenců, kteří doposud tahali za kratší konec provazu. Na hřiště vtrhli zeleno-žlutí jako znovuzrození, když se nejlepší střelkyně U13 na vítězném turnaji ASKA Cup Kopišová málokdy mýlila a vstřelila čtyřmi koši naději celému týmu. Na dechberoucím nastolením rovnováhy má ale zásluhu celý tým, jenž po zodpovědném aplikování pokynů od trenérů nezahálel v obraně a betonoval pokusy soupeře prolomit střeleckou bariéru. Po excelentně zvládnuté 3. čtvrtině, kterou vyhráli poměrem 6:1, je čekal poslední krok k zpečetění historického obratu – vyhrát.

Na mohutné obrazovce se na černém pozadí vyjímalo bílé skóre 14:14, ze kterého tuhla krev v žilách.? Střelecké ticho prolomila Matějíčková, která svým zásahem plynule navázala na předchozí heroický výkon týmu. Hráči SAM Kozlovice pod vedením převelice zkušeného reprezentačního trenéra Lukáše Filipa ale vzápětí dali jasně najevo, že ještě neřekli poslední slovo, když hned dorovnali. V bojovnosti týmu pokračovala dalekonosná zbraň Stonawski, který společně s kapitánem Leporisem svými čelist povolujícími trefami konzistentně přilíval benzín do koblovského ohně. Kozlovičtí statečně dorovnávali těsné skóre, ale krok napřed vždy učinili sportovci z hornického města, když stejně tak jako v posledním kole soutěže proti Brnu B vstřelil poslední a zpečeťující koš Mališ M. za přítomnosti skvělého burácejícího kotle.
Velké !poděkování! náleží všem hráčům za nezapomenutelný skvělý výkon; trenérům, kteří ve své premiérové sezóně dovedli tým až k vytoužené placce; kapitánovi Joel Vít Leporisovi, který zodpovědně a zkušeně vedl tým celou sezónu; rodičům, kteří jsou našimi největšími fanoušky; soupeři, za skvělý zápas; všem, kteří se na tomto bronzovém úspěchu podíleli.
Koše: Kopišová 7, Stonawski 5, Leporis 4, Slezák 2, Olšarová 1, Matějíčková 1, Mališ M. 1